Ve svých 22 letech komponuje vlastní hudbu, hraje na tři hudební nástroje, vytváří aranže pro celý orchestr.
Navíc vede pěvecký univerzitní sbor v anglickém Chichesteru a vystupuje jako sólistka, která zpívá a doprovází se na piano nebo kytaru. V budoucnu by pod její taktovkou mohly vznikat světoznámé hudební melodie a k tomu by jí měla dopomoci studia v Anglii. Na Základní uměleckou školu (ZUŠ) Střezina Hradec Králové se přitom mimořádně talentovaná Kristýna dostala až na druhém stupni základní školy.
„Hudba mě bavila odmalička, už jako malá jsem se chodila učit hrát na piano k soukromému učiteli. Moc mě tehdy nebavilo hrát podle not a neřešila jsem ani teorii, a tak jsem hrála spíš podle akordů a můj učitel mě v tom podporoval,“ popisuje Kristýna začátky své hudební dráhy. Na ZUŠ se později přihlásila na doporučení soukromého učitele, který věřil, že ji tamní výuka může více posunout.
„Přechod na ZUŠ pro mě znamenal obrovský skok dopředu. Otevřely se mi dveře do úplně nových dimenzí – dostala jsem se do big bandu, kromě hraní na klavír jsem se učila zpívat, psát vlastní písničky, pracovat na muzikálech a dalších projektech,“ dodává.
Kromě piana dnes hraje také na kytaru a bicí. Díky jejímu zájmu o komponování skladeb se spolu se svojí učitelkou zpěvu Ladou Holaňovou dostala do ročního stipendijního programu MenArt pro nadané děti. Čerpala tak ze zkušeností české skladatelky a držitelky několika cen Anděl Beaty Hlavenkové.
„Věnovali jsme se především procesu tvorby skladeb, Beata nám vysvětlovala, jak můžeme rozvést svůj základní motiv, a ukázala různé směry, kterým se naše skladba může ubírat,“ vysvětluje Kristýna.
„Přála bych si, aby studenti s muzikou zůstali v kontaktu, i když se nerozhodnou pro profesionální cestu. Ať pro ně hudba zůstane čistou radostí. Pokud se rozhodnou pro profesionální cestu, ať jsou otevření vstřebávání nových podnětů a zůstávají ve spojení se spontaneitou,“ komentuje mentorování Beata Hlavenková.
Kristýna začala svoje první písně psát už ve 14 letech
K některým se po letech vrací, přepracovává je nebo je rozepisuje pro celý orchestr. Inspirací jí přitom byl například pianista Ludovico Einaudi. Hudební vzory má také v populárních zpěvácích, jako je Robbie Williams, Christina Aguilera nebo Michael Jackson.
Když se chtěla po ukončení střední školy věnovat studiu hudby naplno, nemohla v České republice najít školu, která by jí úplně vyhovovala.
„Nechtěla jsem jít na konzervatoř, když už jsem za sebou jednu střední školu měla. Zároveň jsem se bála, že bych se na JAMU kvůli obrovské konkurenci nedostala. Často se tam hlásí lidé, kteří hudbu studují už od malička. Mě to klasické hudební vzdělání vlastně chybělo, musela bych se hodně doučit,“ doplňuje Kristýna.
Na veletrhu vysokých škol ji proto zaujala nabídka zahraničních univerzit. Nakonec si vybrala University of Chichester, kde si jako hlavní obor zvolila zpěv. Letos dokončila bakalářské studium a chystá se na magisterské. Kromě toho má mnoho dalších hudebních plánů. Ráda by nahrála a vydala album s kapelou, uskutečnila koncertní turné nebo složila hudbu pro film či muzikál.
Citace zakladatelky akademie MenArt Dany Syrové
„Uplynulé dva covidové roky výrazně ovlivnily mnoho aspektů v našich životech. Prostor, který nám nabídly pro nečekané bilancování, nás utvrdil v myšlence, že vzdělávání, hledání inspirace, předávání a výměna zkušeností jsou hnacím motorem, který naši společnost posouvá kupředu a dává smysl našemu konání.
MenART je výjimečná příležitost rok pracovat pod vedením nejvýraznějších osobností svého oboru a zároveň se setkávat se stejně motivovanými pedagogy a jejich studenty z celé republiky. Mít srovnání mimo svou školní bublinu je velmi přínosné. Naším cílem je podpořit celý obor uměleckého vzdělávání a přinést mu nové impulzy. Fakt, že se práci s talenty a jejich pedagogy věnují špičkoví profesionálové, je velmi důležitý, vnáší do celého výukového procesu velkorysost, nadhled a pohled, který přesahuje „jen“ práci na technické či řemeslné stránce. MenART je také o vizích, odvaze a celkových souvislostech oboru.
Význam uměleckého vzdělávání pro společnost je dle mého názoru v současné době nedoceněn. Je to škoda. Chceme dodat uměleckému vzdělávání více sebevědomí. Nejde jen o výchovu špičkových umělců, jde o vklad, který umělecké obory a jejich studium přináší do kvality života těch, kteří se jim věnují. Je důležité, aby tuto roli vnímalo jak ministerstvo kultury, tak ministerstvo školství.“
Citace české skladatelky a držitelky několika cen Anděl Beaty Hlavenkové
„Když jsem byla v šesté třídě, byla jsem vybrána spolu s dalšími do ‚speciální skladatelské hudební nauky‘ v tehdejší lidušce. Přicházeli jsem s prvními nápady, hráli si je, mluvili o hudbě. Doma se zas tatínek postaral o to, abych si byla schopna zahrát písničku, kterou mám ráda. To znamená melodie, akordy, pěkně podle sluchu. On sám viděl tóniny v barvách. Ve 12 jsem hrála v první kapele. Později v hudebce zase v ‚jazzové‘ formaci. Tohle vše se odehrálo ve Vendryni a v Třinci – místě sice velice industriálním, ale evidentně kulturně otevřeném. Nezáleží na tom, odkud jste, možná ani na podpoře okolí. Jde o to, ať děláte, co vás baví, a to ať rozvíjíte. Ať se nebojíte využít příležitost k setkání s lidmi, s hudbou, nikdy nevíte, kam vás to může posunout.“
