1. března 1945 se podařilo německým jednotkám nečekaně znovudobýt město Lubaň, obsazené 16. února Rudou armádou. Toho využil sám Goebbels a obklopen novináři uspořádal na náměstí slavnostní přehlídku. Úplně zničené město (německé jednotky ho předtím samy zdemolovaly) se dostalo Sovětům znovu až 9. května.
Tato operace s krycím názvem GEMSE měla uvolnit železniční koridor na Breslau (Vratislav) aby mohlo toto město vyproštěno z obklíčení. Operace nakonec skončila u města Strigau (Střihom) ztrátou iniciativy na straně Německa.
Tzv. Pražská operace – naše oblast leží ve směru sovětského útoku na Liberec
Nečekaně úspěšný protiúder pomohl na straně Německa ještě jedné věci, která probíhala v opačném směru. A sice evakuaci pokladů, uměleckých předmětů, hotovosti, vojenských výzkumů a archivů bezpečnostních složek Třetí říše. Nejznámějším ztraceným předmětem je samozřejmě Jantarová komnata, ale další záhadou je obsah trezorů na policejním prezidiu v Breslau (Vratislavi). Z obklíčeného města se měly cennosti dostat buď autokolonou nebo vlakem. Z toho vznikla causa hýbající v letech 2015-2017 světovými médii jako případ ZLATÉHO VLAKU.
Hejnická idylka v roce 1940
Jisté je, že tak speciální komanda ukrývající tyto „záležitosti“ získala více času. Následná porážka Německa a překreslení hranic spolu s odsunem původního obyvatelstva a pádem železné opony znamenaly odstřižení těchto míst od lidí, kteří znali způsob a místo uložení a chtěli depozity vyzdvihnout. O hledání nacistických pokladů se v celém sovětském bloku pokoušely všechny domácí kontrarozvědky a v době „jarního“ tání roku 1968 i občané ze Západu. Ke skutečnému návalu došlo ale až po pádu komunistických režimů.
Tak se také mohl stát případ, který dodnes nemá řešení a přes mou snahu najít nějakou stopu na polské straně mezi polskými hledači pokladů zůstává celá věc otevřená. K incidentu došlo v roce 1995 v poutním kostele v Hejnicích (dříve Haindorf) nedaleko Liberce. O kostele Navštívení Panny Marie se traduje, že z něj vedou daleké podzemní chodby, byť stojí na žulovém podloží, které vrůstá až do samotného oltáře. Nicméně náš incident se odehrál v jedné ze dvou věží tohoto kostela, ve které byl zadržen polský penzista. Při podání vysvětlení sdělil, že hledá starou mapu, která označuje lokaci pokladu ukrytého německými jednotkami o něco více na severozápad na území dnešního Polska. Vlastní šetření, které tehdy provedl jak farní úřad, tak policie tehdy nepřinesla žádné výsledky a na případ se zapomnělo. Na polské straně, kde má poklad ležet, je známo několik velmi nadějných lokací kolem, kterých se už třicet let ochomýtají polští hledači pokladů.
Milan Zacha Kučera, spisovatel
